Jaké to bylo... Krátké shrnutí a ohlédnutí

Betlémské světlo je za námi. Popsat krátce, stručně a přitom obsáhnout všechno, je nemožné.

Takže stručně dojmy:

- Irenka je báječná bytost!!! (to je opravdu nutné napsat na první místo)

- Andělíčci a kartičky opravdu nejsou pro každého ...respektive lidé netuší, jak moc jsou pro ně (ale opravdu si každý "okem vybere" tu správnou kartičku, která má text přímo pro něj) - prodejní úspěch téměř žádný.

- Hospicu jsme přispěli 300,- korun. Není to moc, ale dle mého odhadu to nebylo zase úplně málo (plus jsme si nakoupili drobnosti a ÚŽASNÝHO psa z ponožky ...takže dalších cca 500,- jsme nechali za útratu, většinou takovou, která šla celá hospicu)

- splnila jsem si hned dva svoje sny :)) vysvětlím 1) moje obrázky se dostaly mezi lidi 2) jako malá jsem vždycky toužila být zpěvačkou, což se mi splnilo, když jsem se zcela samovolně (ano, já v hloubi duše stydlivá osoba) vydala k mikrofonu zpívat s dvěma mladíky (když oni skvěle hráli, ale ten zpěv ...nemohla jsem je nechat se plácat v tom samotné)

- Pobrala jsem inspiraci pro několik svých dalších akcí...a kdo mě zná tuší...že hodlám šít psy z ponožek (jo, jednoho jsem už včera večer hned po návratu zkusila, chce to jen trochu cviku) a zkusím je dražit, prodávat ...a 50% z toho, co "vydělám" (ono si zase nemyslete, že je to nějaký extra byznys, spolyká spoustu času a energie) pošlu Dobrému Pastýři. On by totiž každý dobrý pastýř měl mít svého pasteveckého psa, no ne????

- Dále hodlám v předvánočním týdnu ještě stihnout kontaktovat Hospic v Litoměřicích a stát se dobrovolníkem. Uvidíme, co z toho "vyleze".

Každopádně musím říci jedno - IRENKO, MOC, MOC, MOC DĚKUJI. ZA TVOU BEZPROSTŘEDNOST, LÁSKU A OBĚTAVOST. ZA TO, CO JSI MI UMOŽNILA ZAŽÍT A POZNAT. 

Přeji Vám všem, abyste měli takového Dobrého Pastýře, jako jsou v Hospicu v Čerčanech. 

 

Užívejte předvánoční čas, klidné svátky a těšte se na další informace ...protože já se nevzdávám. 

 

Betlémské světlo - Dobrý pastýř

 

Slyšte, slyšte... Andělíčci jdou pomáhat. Přidáte se?

 

Před dvěma dny jsem v e-mailové schránce našla e-mail, který mi doslova vyrazil dech. Paní Irenka, sestřička z Hospice DOBRÉHO PASTÝŘE mi napsala.

 

Je dost složité shrnout všechny emoce, které mě doběhly tak, abych nebyla příliš patetická a sentimentální, tak se podělím o hlavní myšlenku.

 

16. 12. 2012 od 13 hodin se v tomto hospicu koná akce BETLÉMSKÉ SVĚTLO. Od junáků z Prahy bude přivezeno světlo z Betléma, přijdou zahrát a zazpívat děti z MŠ a LŠU, bude pohádka pro děti, svůj program budou mít připravený i nemocniční klauni, kteří začali nově, mimo dětských pacientů, pracovat také s pacienty v terminálním stádiu života, denní stacionář, který je v rámci hospice provozován, bude prodávat výrobky, které vytvořili pacienti - batikované bavlněné šálky, malované hedvábné šálky, nejrůznější keramika,  pejsci z ponožek, náušnice a přívěsky z fimo hmoty, apod…a bude se prodávat svařák, pečené kaštany a přijede i pár šikovných lidiček, aby svými ručními pracemi potěšili příchozí a částečně také svým prodejem podpořili hospic. Paní Irenka domluvila kamarádku perníkářku, kamarádku, která s maminkou ručně šije malinké, asi 7cm „lidové - starodávné“ panenky, košíkáře a zkusí i hrnčíře.

 

Paní Irenka mě pozvala, abych na této akci prezentovala a prodávala svoje obrázky a podpořila tím hospic tak, jako ostatní, kteří tam budou. Samozřejmě jsem odpověděla, že přijedu.

 

A už se moc Těším! Tím moje obrázky dostanou konečně smysl, jaký jsem si celou dobu přála. A paní Irence patří moje velikánské díky. Za příležitost udělat něco opravdu smysluplného.

 

Mnozí od faktu, že lidé musí z tohoto života odejít, odvracejí oči. Je to bolestivé téma a smutné myšlenky. Ale smrt k životu neodmyslitelně patří. Pojďme udělat radost těm, kteří mají jen tu naději, že bude další den. Pojďme je podpořit i finančně, nákupem drobností, které budou k mání. Možná neuděláme tržbu roku, ale zcela jistě pomůžeme tam, kde jiní odvrací tvář.

 

Budu ráda, když toto pozvání budete sdílet mezi své přátele a pozvete je také. Protože všichni míříme stejným směrem a tato jediná věc v životě je jistá.

 

Děkuji Vám

 

Peťa